Jednat s Íránem? Ano, v Iráku

Iráku svítá snad poslední naděje a Washington udělal zásadní obrat. Tolik lze určitě říci o mezinárodní konferenci, která začne v sobotu v Bagdádu a poběží možná do konce dubna. Bílý dům, který navzdory doporučení kongresové Studijní skupiny pro Irák odmítal jednat s Íránem a Sýrií, v úterý ohlásil změnu.

Američtí diplomaté sice nemají přímo hovořit s íránskými a syrskými kolegy, ale budou s nimi sedět u stolu, za který se vejdou vyslanci všech zemí sousedících s Irákem i stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Právě to ještě před čtvrt rokem George Bush odmítal. Trval na tom, že Írán musí nejprve zastavit svůj jaderný program a Sýrie zase svou podporu terorismu v regionu.

Nyní je to jinak, což potvrdila sama ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Kde hledat příčiny „ostrého politického zvratu“, jak změnu označil server Debka.com? Irácká vláda chystala regionální konferenci už delší čas, ale Bushova administrativa si dala formální podmínky, že se jí zúčastní až potom, co kabinet Núrího al-Málikího dosáhne dohody o vnitřních problémech a o zásadách rozdělení ropných zisků.

Druhou podmínku splnila irácká vláda minulé pondělí, tu první naoko také. Násilnosti sice pokračují, ale už od poloviny února běží americká ofenziva za zklidnění Bagdádu, jejíž výsledky považují irácké úřady za úspěch. Američtí důstojníci jsou zdrženlivější: eskadry smrti a lídři milicí sice z valné části opustili Bagdád, ale jsou připraveni se vrátit, až spojenecká akce skončí. Přes tuto nejistotu však ofenziva dává Američanům pocit převahy.

Vysoký úředník americké administrativy – citovaný v anonymitě listem The New York Times – to shrnuje následovně: Bushovi lidé hledali cesty k jednání s Íránem a Sýrií již dříve, nechtěli však, aby to vypadalo jako přístup z pozice slabosti; nyní se Amerika cítí více v sedle.

Takže se rýsuje scénář. V sobotu 10. března má začít první fáze konference, a sice za účasti vyslanců. Hlavní téma agendy je jasné – jak vytáhnout Irák z rozjeté občanské války. V dubnu by pak měla nastoupit druhá fáze (zatím není jasné v jaké lokalitě), tentokrát za účasti ministrů. U jednoho stolu by tedy měli jednat Condoleezza Riceová, Hošjar Zibarí za Irák, Manúčehr Mottakí za Írán a Valíd Mualim za Sýrii, navíc by se měl jednací klub rozšířit o skupinu G 8. Na definitivní úspěch by výplatu nikdo nevsadil, ale pro účast v první fázi už se vyslovily Írán i Sýrie.

Méně jasná je ovšem americká agenda. Jak upozorňuje David Ignatius z listu Washington Post, konference má sloužit pro Bílý dům a jeho dosavadní politiku jako kanál pro diskuse s Íránem a Sýrií o bezpečnosti Iráku. A mluvčí státního departmentu Sean McCormack řekl, že na špičce jednacího seznamu budou íránské zbraně v Iráku. Hlavní geostrategická otázka dneška, íránský jaderný program, tedy zůstane ve stínu.

Nicméně poprvé za čtyři roky války usednou ke společnému stolu zástupci všech států, které mají s konfliktem co společného.