Říkám výzvám: proč ne?

Brazilka japonského původuLetícia Yoshinaga(32) vystudovala reklamu a fotografii na univerzitě v São Paulu. Pak pracovala jako asistentka marketingu v řetězci luxusních supermarketů, jako asistentka uměleckého fotografa, dělnice v japonském Naganu, prodavačka a recepční v Londýně. V současné době se intenzivně učí česky a přes tento jazyk nahlíží do čtvrté kultury svého života.

Proč vaši prarodiče odešli z Japonska do Latinské Ameriky?

Utekli před existenčními problémy, Japonsko na tom po první světové válce nebylo příliš dobře a Brazílie potřebovala levnou pracovní sílu na své kávové plantáže.

Podobně jako vaši příbuzní přišlo do Brazílie z Japonska mnoho lidí a vesměs byli velmi úspěšní. Čím to?

Obvyklá emigrantská písnička – tvrdě pracovali a motivovali svoje děti, aby se dobře učily. Dědeček s babičkou dřeli v zemědělství – neuměli nic speciálního a především nemluvili portugalsky. Rodiče už však chodili v Brazílii do školy a portugalsky mluví plynně. Můj otec vystudoval a stal se učitelem angličtiny. A ze strachu, abych se opravdu dobře zařadila do brazilské společnosti, mě rodiče v dětství ani neučili japonsky. Mysleli, že bude lepší, když přijdu japonštině na chuť později sama.

A přišla jste jí na chuť?

Až v osmnácti. To jsem začala pociťovat potřebu…