Objev za milion dolarů

V dobách našich pradědečků, kdy toho ještě nebylo tolik probádáno, existoval ve vědě mnohem větší prostor pro individualitu: velké objevy bývaly spojovány s konkrétními tvářemi jednotlivců – vzpomeňme na Mendělejeva, Marii Curie či Einsteina. Ale dnes? Poznání zpravidla postupuje vpřed po malých krůčcích, „velká jména“ jako by se v časech týmové práce vytrácela. Loňský rok ovšem ukázal, že na podivuhodné příběhy spojené s výraznými osobnostmi není skoupá ani současnost.

Objevem roku 2006 se podle prestižního časopisu Science staly výsledky třídílné práce ruského matematika Grigorije Perelmana. Talentovanému rodákovi z Petěrburgu se podařilo rozluštit hádanku, která trápila matematiky celé století. Už v roce 1904 ji formuloval francouzský vědec Henri Poincaré a od té doby vzdorovala všem pokusům o vyřešení – stala se jakousi vzpříčenou kostí v krku odborníků, kteří se zabývají topologií, speciálním odvětvím geometrie.

Perelman vzpříčenou kost odstranil téměř mimochodem, tématem jeho práce byl vlastně jiný, byť související problém. Ruský vědec dokázal vyhodit do povětří bariéry, které svazovaly celý jeden vědní obor, a zároveň naznačil, jak lépe matematicky popsat některé přírodní systémy, například proudění kapalin.

Matematik z Petěrburgu by nyní mohl za svou práci získat rovný milion dolarů. Počátkem nového milénia totiž jistá soukromá matematická nadace v USA…