Bouřliváci jdou do politiky

Strana zelených na sebe strhla pozornost nejenom kvůli šanci uspět ve volbách, ale i pestrou směsí tváří, kterou do nich vysílá. Dva lídry zelených jsme navštívili.

Služba není družba

Nezávislou jedničku královéhradecké zelené kandidátky Stanislava Pence (36) předchází pověst zarytého nonkonformisty. Jak také jinak u někdejšího benjamínka pražského disentu, který odešel z města hospodařit na kozí farmu a teď se proslavil jako urputný bojovník proti „plíživé normalizaci“ Paroubkova režimu. V osobním setkání je ovšem legenda svobodomyslnosti poněkud nerudná: hned na úvod autorce článku připomene, že když s ním naposledy loni v létě mluvila o rozehnání hudebního festivalu CzechTek, v textu se pak neobjevilo „to nejdůležitější“ a článek obsahoval „samé bláboly“, na něž kozí farmář musel dokonce upozornit i šéfredaktora. Schopnost léta si pamatovat a připomínat prohřešky novinářů patří mezi základní vlastnosti tuzemských politiků, které chce Penc vystřídat. Nechuť k novinářskému stavu se pak ještě jednou projeví poznámkou, že s Milošem Zemanem souhlasí v jediném, totiž v jeho názoru na novináře…

Sedíme ve velké kuchyni na Pencově kozí farmě v Českém ráji a vzduchem poletují jednoduché otázky. Proč jde do politiky? Co v ní chce prosadit? Jak by řešil některé aktuální problémy země a jak se na případný úspěch připravuje? „Nejdu do voleb…