Zelené úkoly pro vládu

Přibývající kamiony kazí zdraví výfukovými plyny a hlukem, české komíny dýmají více škodlivin než v dalších evropských státech, recykluje se jen malá část odpadků, krajina nedokáže zadržovat vodu. Takový je v kostce stav českého životního prostředí.

Začíná ale volební rok: je tedy načase poohlédnout se, jak se politikům v posledních čtyřech letech dařilo ekologické problémy řešit a čím by se měli zabývat v dalším období.

Energie, dotace a práva občanů

Vláda za necelé čtyři roky udělala několik důležitých kroků kupředu. Bezkonkurenčně nejvýznamnější normou je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který otevře cestu na domácí trh větrným a malým vodním elektrárnám, spalování energetických plodin či solárním panelům. Nejenže má do roku 2010 snížit exhalace oxidu uhličitého o ekvivalent toho, co vypouští zhruba polovina osobních aut na našich silnicích. Především rozhýbe soukromé investice do moderního průmyslového odvětví. Účelem normy totiž není dotacemi vyrovnávat ekonomický rozdíl mezi čistými a špinavými zdroji, nýbrž nakopnout rozvoj nových technologií.

Velkým plus bylo také rozdělení takzvaného druhého pilíře evropských agrárních dotací: tedy peněz, které mají sloužit jinak než k přímému financování zemědělců. Česká vláda s nimi naložila celkem rozumně. Odmítla následovat příklad některých zemí EU a převést část přidělené částky na přímé subvence do velkovýroby. Dotační programy přitom výrazně zaměřila na rozvoj venkova a na…