Schüssel před svým Rubikonem

„Od počátku jsme já a má komise karikováni, že zastáváme určitou politickou orientaci. Dobře, nechte mě ale říci toto: v mé komisi jsou socialisté…“ Poukaz na Vladimíra Špidlu z úst José Manuela Barrosa se utopil ve smíchu socialistických poslanců z Francie. Pro tamní rovnostářské levičáky je totiž Evropská komise výspou liberalismu a pravice. A před červnovým summitem EU se každý snaží své pozice posílit co nejvíce. To se odehrává v několika rovinách.

Liberální komise vsadila na marketing. Komisařka Margot Wallströmová bude podle nové strategie dávat na webové stránky více neoficiálních fotografií usměvavých politiků, její šéf zase objede několik národních parlamentů. O dokonalé reprezentaci všech názorových proudů vypovídá i to, že jiný komisař Louis Michel si najal pro práci na nové ústavě Jacquese Delorse. Přitom snad nikdo jiný nevytáčí euroskeptiky k nepříčetnosti tak jako právě bývalý federalistický šéf komise.

To, že se evropský konsenzus druhé poloviny 20. století definitivně přežil, ilustrují i námluvy britských konzervativců a europoslanců z ODS. Společným trnem v oku je jim přílišný „federalismus“ Evropské lidové strany – Evropských demokratů. Dávno pryč jsou časy, kdy dvě obrovské frakce, lidovci a socialisté, tvořily hlavní dění ve Štrasburku. Důvody jsou dva. Ve spolku s „novou“ Evropou se čím dál jasněji projevují dlouhodobé…