Kaleidoskop

Život mohl před necelými čtyřmi miliardami let vzniknout v kalužích vroucí vody zahřívaných sopečnou činností. Nasvědčovaly tomu experimenty v laboratořích, kde v podobném prostředí spontánně vznikaly některé složitější organické molekuly. Pokusy uskutečněné nedávno americkým biofyzikem Johnem Deamerem však tuto představu vůbec nepodpořily. Deamer se zajímal o to, jestli se totéž co v laboratoři odehraje i v přírodních kalužích. Nalezl je na Kamčatce v oblasti, kde výbuch sopky vymazal veškerý život. Přidal do nich „zárodečnou polévku“ skládající se ze stavebních bloků bílkovin a DNA – a nestalo se nic, kýžené molekuly nevznikly. Znovu nám to připomíná, že se ještě nikdy nepodařilo ze základních stavebních prvků uměle stvořit ani ten nejjednodušší živý organismus, strukturu schopnou samostatného rozmnožování. Otázka původu života stále zůstává zahalena tajemstvím.

Smysly nás klamou i v tak obyčejné věci, jakou je odhad vzdálenosti na důvěrně známé trase. Neurovědec Andrew Crompton z Manchesterské univerzity ukázal, že čím lépe cestu známe, tím delší nám připadá. Požádal studenty, aby odhadovali, jakou vzdálenost urazí na cestě mezi dvěma univerzitními budovami. Studentům vyšších ročníků, kteří trasu prošli během let víckrát, se zdála delší. Ti služebně nejstarší přeceňovali vzdálenost více než dvakrát. Je to nejspíš tím, že čím lépe cestu známe,…