Jak se vyrábí národní povaha
Angličané si vydali originálního průvodce vlastním svérázem. Nechala většina Evropy už nacionalismus za zády? Pravděpodobně ano.
Angličané si vydali originálního průvodce vlastním svérázem. Nechala většina Evropy už nacionalismus za zády? Pravděpodobně ano. To ale neznamená, že by se vyřešila hádanka, co spojuje jednotlivé národy, popřípadě státní společenství více národů. Problém je, jak nacházet společné rysy, které pak vytvoří abstraktní pojem identity, sounáležitosti a minima vlastenectví. S pádem nacionalistické Evropy je to čím dál těžší. Tradiční konstrukce společnosti stejného jazyka, místa osídlení a způsobu uvažování spočívala především na výkladu historie. U nás byl a je hvězdou první velikosti František Palacký. Nikdo jiný nikdy nestvořil lepší příběh o smyslu českých dějin než právě on. Stýkání a potýkání mírumilovného slovanství s agresorským římanstvím a vulgárním němectvím je stále hluboko zasunuté v našich myslích. Ale ani nedávná minulost se neoprostila od historických konstrukcí. Připomeňme tragikomickou tezi o „osudových osmičkách“, které zlomily rovnou páteř národa. Po listopadu se tyto metapříběhy rozpustily ve všeobecném konsenzu o návratu střední Evropy ze čtyřicetiletého výletu na Východ k nacionálně neutrálnímu konzumnímu kapitalismu.
Gramatika „angličanství“
Dnes mnoho Čechů, Moravanů a Slezanů nerozhodně přešlapuje na místě. Negativní nacionalismus, který vždy staví svůj příběh na negaci „jiného“, je už trochu passé. To ale není jenom česká specialita. Většina Evropanů zřetelně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu