Ztracena v chodbách moci
Novináři bývali jakýmisi neviditelnými kronikáři. Výjimečně, zpravidla po prohraném konfliktu s mocí, po různých exilech a vězeních, vstupovali do dějin jako jejich spolutvůrci.
Novináři bývali jakýmisi neviditelnými kronikáři. Výjimečně, zpravidla po prohraném konfliktu s mocí, po různých exilech a vězeních, vstupovali do dějin jako jejich spolutvůrci. Také Judith Millerová, bývalá redaktorka New York Times, strávila loni čas ve vězení. Těžko předvídat, zda trvaleji vstoupí do dějin; pokud ano, tak zřejmě jako kuriozita. V chládku byla kvůli konfliktu se soudní mocí, z novin zas odešla pro podezření, že její pohled byl nebezpečně blízko moci výkonné – vládě prezidenta George Bushe.
Ve službách šedivé dámy
Po 28 letech strávených v New York Times oznámila Millerová v listopadu, že odchází z redakce. Její odchod nebyl úplně dobrovolný. V uplynulých třech letech se stala součástí dvou skandálů ilustrujících vztah novinářů ke zdrojům informací: v roce 2002 to bylo neslavně proslulé zpravodajství o iráckém zbrojním programu – o jehož existenci byla Millerová přesvědčena a v tomto smyslu informovala veřejnost – a loni a předloni její rozhodnutí nevypovídat kvůli ochraně informátora.
Skandály souvisí se změnou postavení novinářů. Jak napsal James Fallows, šéfredaktor časopisu Atlantic Monthly, v knize Breaking the News před desítkami let bylo povolání reportéra postaveno na roveň běžným kvalifikovaným zaměstnáním. Novináři žili mezi lidmi z dělnických a nižších úřednických profesí. V zakouřených redakcích měli v šuplících schované…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu