Afriko, vděčíš za to Francii

Edvard Beneš se zasloužil o stát. Tento výrok zákona rozjel zásadní politickou debatu v Česku. Francouzská koloniální přítomnost měla pozitivní roli. Toto konstatování též ukotvené v zákoně rozvířilo klima zase ve Francii. Jenže rozdíl je patrný. Zatímco kontroverzní skupina v Česku – sudetští Němci – byla právě z iniciativy Beneše vypuzena, kontroverzní skupina ve Francii – přistěhovalci a jejich potomci z dříve kolonizovaných teritorií – dnes tvoří asi desetiprocentní menšinu v zemi. Navíc sociálně vyčleněnou menšinu, jež o sobě dala na podzim vědět. Ostrá debata vrcholí rok po přijetí onoho zákona.

Právo vyšší rasy

Loňského 23. února při nočním zasedání přijala necelá desetina poslanců národního shromáždění zákon o uznání všech, kteří se podíleli na podobě a uchování díla koloniální Francie. Jeho součástí je i článek 4 o „pozitivní roli francouzské koloniální přítomnosti v zámoří, a především v severní Africe“. Legislativní výklad vlastních dějin určený pro školní osnovy pak za naprostého nezájmu opozice, veřejnosti i médií schválil senát a podepsal prezident republiky. Jenže nenápadná větička obletěla a rozhořčila nejenom bývalé francouzské kolonie, ale i zámořská území. Například alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika obvinil Francii z revizionismu a žádal oficiální omluvu; asociace barevného obyvatelstva zámořských teritorií viděly v…