Spor o Kupce Benátského
Tereza Brdečková ve své recenzi představuje Kupce benátského jako antisemitský pamflet, který se občas nějaký poblouzněný milovník Williama Shakespeara pokusí rehabilitovat. Realita je ale podle Petra Třešňáka jiná.
Tereza Brdečková ve své recenzi představuje Kupce benátského jako zkyslý antisemitský pamflet, který se občas nějaký poblouzněný milovník Williama Shakespeara pokusí rehabilitovat a popálí si přitom prsty – jako třeba režisér aktuální filmové adaptace. Realita je ale podle Petra Třešňáka jiná.
„Člověk by musel být slepý, hluchý a němý, aby nepoznal, že Shakespearova velká, dvojsmyslná komedie Kupec benátský (Jak to myslel Shakespeare, Respekt č. 50/06) je ve skutečnosti hluboce antisemitským dílem,“ napsal slavný britský kritik Harold Bloom. Nebyl zdaleka první – odsudky této tragikomedie se datují už od konce 19. století a kromě analýzy textu samotného je potvrzují i jiné okolnosti, například mimořádná obliba Kupce benátského v nacistickém Německu. Jen v roce Hitlerova nástupu do čela státu německá divadla nastudovala celkem 20 různých inscenací této hry. Příběh o pomstychtivém Židovi, který trvá na tom, aby jeho křesťanský věřitel splatil dluh librou masa, vyříznutou ze svého těla, zkrátka zrcadlí antisemitské předsudky doby, v níž vznikal, a snad i postoje samotného Shakespeara – byť tady se názory různí.
Otázka, zda je Kupec benátský antisemitské dílo, ale už dávno není aktuální, mnohem zajímavější je, jak s ním naložit. Tereza Brdečková odpovídá tvrzením, že v posledních padesáti letech se hra takřka nehraje, a pokud ano, pak s cílem (zpravidla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu