Před 10 lety

Byl to tenkrát vánoční týden jako každý jiný, snad jen rezignace ministra spravedlnosti Jana Kalvody (o němž vyšlo najevo, že neoprávněně používal titul doktora práv) trochu rozčeřila sváteční pohodu. A svátečním tématům se, jak jinak, věnoval i poslední Respekt roku 1996.

Jedním z nich byl rozhovor s Viktorem Faktorem, řeholníkem necírkevního řádu Regula Pragensia, který právě absolvoval pěší pouť z Prahy do Říma. „Člověk před svými problémy neuteče, ale naučí se na ně dívat nově,“ shrnul smysl své cesty. „Celý život hledám nové cesty a snažím se nezabřednout do stereotypů. Dělám chyby, ale jsou to chyby nové. Staré se snažím neopakovat.“

O hledačích poznání či duše pojednával i hlavní text čísla Jiná realita. Mezi jeho hrdiny patřil dnes už zesnulý jogín a mystik Eduard Tomáš. „Lidé sem přicházejí zblblí čakrami a tantrou, jenže to jsou věci jen pro zkušené. Takže jim radím, aby začali od začátku, jednoduše a zvolna,“ řekl tehdy asi nejslavnější český učitel duchovních cest reportérovi Respektu na chatě u Jílového, kde se svojí ženou Mílou léta žil a přijímal žáky. A co ta jednoduchost znamená? „Žít mravně,“ odpovídá Tomáš. „Každý špatný skutek totiž člověka ruší od meditace, kterou lze dojít k poznání pravdy.“

S tímhle poznatkem by jistě souhlasil i svámí Mahéšvaránanda, další průvodce vnitřní stezkou, jehož následovníky Respekt navštívil v jejich sídle na zámečku v moravských Střílkách. Stovky oddaných stoupenců právě poslouchaly mistrův magnetofonový vzkaz, který by se v rámci multikulturních tlaků docela dobře hodil i jako pozdrav k letošním Vánocům: „Vy sami sobě jste guru, záleží jen na vás. Bůh vám dal příležitost narodit se jako lidé. Nepromarněte ji.“

Respekt 52/1996