Pocta obětem kuchyňských bitev

Výtvarnice Věra Boudníková-Špánová nahlíží ženský úděl pohledem dnešních šedesátnic.

Ta relikvie je vlastně spíš k politování než k úctě. Vařečka, ze které sporák při smažení jíšky žárem udělal bezcenný pahýl, položená na vyšívaný polštářek a zavřená do skleněné vitríny. Je to pietní připomínka všech obětí kuchyňských bitev, které nad plotnou ztrácely svou osobnost tak dlouho, až se dostaly do podobně nezáviděníhodného stavu. Teď je sice dobojováno: kapří kosti jsou vyhozeny, nádobí umyto, příbory vycíděny, utěrky vyprány, podlahy vyleštěny, prach setřen. Ale přijdou další bitvy a s nimi další poražené.

Výše popsaný Ostatek vytvořila výtvarnice Věra Boudníková-Špánová (1946), k vidění je na přehlídce jejích děl z poslední dekády v Českém Krumlově. Autorka ji sice pojmenovala Veselé pohádky, ale nic moc veselého na ní nenajdeme. Stejně jako v autorčině životě.

Prostory Regionálního muzea zná důvěrně už od školy, před nástupem na pedagogickou fakultu si tu vydělávala jako uklízečka. Psal se rok 1967 a talentovanou textilní výtvarnici čekalo dramatické období, které ji přes svou krátkost ovlivnilo na celý život. V létě následujícího roku se při přípravách českokrumlovského uměleckého sympozia Prooemium seznámila s legendárním grafikem Vladimírem Boudníkem – pár týdnů poté se vzali. Žili spolu ale jen tři měsíce.

Boudník se totiž dostal do tak vyhrocené fáze svého „explozionalistického“ bytí, že z ní už…