Anglosaské knihy roku

S blížícím se koncem roku se časopisy a deníky v anketách tradičně dotazují na knihy roku, případně předkládají čtenářům svá vlastní doporučení, co si pořídit na vánoční svátky. V anglosaském světě přišel se svým žebříčkem jako jeden z prvních deník Guardian, který oslovil známé spisovatele, kritiky nebo vysokoškolské učitele. Tak například irský prozaik John Banville vyzdvihl knihu Američana Richarda Forda The Lay of the Land, jeho už třetí román s ústředním protagonistou Frankem Bascombem. Není sám, kdo knihu chválí – stejně nadšeně ji doporučuje ve svém výběru časopis New York Book Review nebo sloupkař Observeru Tim Adams.

Spisovatele Lionela Shrivera uchvátila nová kniha Martina Amise The House of Meetings, román odehrávající se ve stalinském Rusku, který – jak Shriver poznamenává – je podstatně lepší než předchozí Amisův román Žlutý pes. Jako jeden z pozoruhodných románů uplynulého roku jej doporučuje i týdeník Economist nebo romanopisec a kritik Adam Mars-Jones, který ho označuje za velkou poctu svému literárnímu učiteli Vladimiru Nabokovovi.

Značnou pozornost si v Británii a Americe získal překlad románu Iréne Némirovské Suite Française, nabízející na pozadí milostného vzplanutí mezi německým důstojníkem a vdanou Francouzkou přesvědčivý portrét Francie za nacistické okupace. Román je nedokončený, neboť autorka zemřela v roce 1942 v Osvětimi. Knihu čtenářům doporučuje naprostá většina anglosaských periodik. Dalším vyzdvihovaným románem jsou Emperor’s Children Claire Messudové, satira odehrávající se těsně před teroristickými útoky na New York a po nich. Na knize zaujme a překvapí podle Economistu zejména to, že „je možné evidentní a stokrát omleté klišé přetavit do inteligentního a jedinečného románu“. Chválena byla i nová kniha Philipa Rotha, alegorie o umírání a smrti Everyman či dílo dalšího ostříleného literárního harcovníka Petera Careyho, thriller Theft odehrávající se v uměleckém prostředí.

Z výsledků anket vyplývá jedna hodně zarážející věc. Na to, kolik se toho v Británii napsalo o nominacích na Man Booker Prize a kolik publicity provázelo výsledky soutěže, se v odpovědích odborníků vyskytlo až překvapivě málo titulů, které si vybrala porota tohoto respektovaného klání. Vlastně jen poslední román Sarah Watersové The Night Watch, zpětně vyprávěný příběh dvou párů a jednoho milostného trojúhelníku ve válečném a těsně poválečném Londýně. Jinak jde o samé autory, kteří do užšího výběru Booker Prize nepronikli.

Stejně jako literární ceny jsou totiž i tyto ankety výsledky vysoce subjektivního výběru. Nevypovídají o literárních hodnotách, ale mají posloužit k orientaci na knižním trhu. Zajímavé bude se k nim vrátit s odstupem několika let a sledovat, které z těch „knih roku“ dokázaly vzdorovat času.

Autor je anglista a překladatel.