Stále větší EU
Finské předsednictví vyvrcholí ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu.
Finové už to vše jednou zažili. Když se evropského předsednictví chopili jako nováčci v roce 1999 poprvé, ležela jim na stole nevábná agenda. Muselo se rozhodnout o rozšíření tehdejší patnáctky, na které čekaly nové země včetně Česka, o kandidátském statusu Turecka i o řešení institucionální krize – komise byla v demisi a na kapitánském můstku v Bruselu vládl chaos provizoria. Finové uspěli nad očekávání – Češi jsou dnes spolu s dalšími devíti zeměmi členy EU, Turecko je kandidátskou zemí a bruselští úředníci krátké bezvládí ochotně rozdýchali.
Když začali Finové předsedat Unii letos v červenci podruhé, musel se jim úzkostí stáhnout žaludek. Na stole ležela nevábná agenda v podobě klíčového rozhodnutí o termínu vstupu Rumunska a Bulharska, turecká přístupová jednání se řítila plnou parou do zdi a nad hlavami evropských politiků se vznášel přízrak ústavní smlouvy odstavené již déle než rok k ledu. Kromě toho přibyly Finům na seznam úkolů praktické kousky jako třeba dotažení sporné směrnice o liberalizaci služeb, průšvih v podobě odloženého rozšíření schengenského prostoru nebo problémy energetické bezpečnosti. Finské předsednictví vyvrcholí ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu.
Klíčem je Kypr
Finové dělají, co mohou. Rumuni a Bulhaři se začlení do EU za tři týdny. Směrnice o přeshraničním poskytování služeb je sice rozředěná, ale definitivně schválená. Češi a osm dalších nováčků (s výjimkou nikam nechvátajícího Kypru) se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu