Koho na tričko
Už zřejmě napořád to zůstane jako nepřekonatelná historická kamufláž: známý Che Guevara coby symbol svobody a míru západní mládeže.
Už zřejmě napořád to zůstane jako nepřekonatelná historická kamufláž: známý Che Guevara coby symbol svobody a míru západní mládeže. Stačila k tomu jediná fotografie, na které se tento masový vrah a otec kubánských koncentráků stal tím neodolatelně usměvavým rozcuchaným sympaťákem, mužem revoluce proti imperialistům.
Tahle síla zvyku se těžko překonává dodnes a nejen u Che. Třeba když minulý týden referovali televizní či rozhlasoví hlasatelé o umírajícím Augustu Pinochetovi. Ten už navěky zůstane pro tiskové agentury „bývalým diktátorem“, zatímco Fidela Castra tytéž agentury titulují jako „prezidenta“ nebo „vůdce kubánské revoluce“.
Pinochet zosnoval puč, chopil se moci a mnoho odpůrců nechal zlikvidovat. Pak ale nasměroval zemi na cestu demokracie a dobrovolně odevzdal moc. Castro se také chopil moci a ve velkém vraždil a zavíral do kriminálů. S tím rozdílem, že to dělá dodnes.
To je ale realita. Levicoví diktátoři působí tak nějak sympatičtěji: charismatičtí rozesmátí plebejci, kteří myslí na dobro lidu. Proto v televizi ve snaze o zpravodajskou zkratku slyšíme o Hugu Chávezovi jako o prezidentovi, který „zlepšuje život chudých“. Fakt, že okrádá všechny ostatní a v konečném důsledku škodí všem, zůstává zastrčený až někde vzadu. Tuhle neschopnost dát rozesmátým vůdcům levicových revolucí správné jméno stojí za to si připomenout nejen na paměť umírajícího Augusta Pinocheta.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].