Zima podle Fabiána

Fabiánská zima. Dnes už ten výraz neřekne asi nikomu nic. Přitom právě takovou zimu máme za sebou. Svatý Fabián, zimy pán. O svatém Fabiánu bez kožichu ani ránu. Fabiánské mrazy málokdy schází. Tak zní pár starých pranostik. Lidé prostě už dávno vypozorovali, že 20. ledna, na svatého Fabiána, začíná nejtužší zimní dekáda. Je tedy nenormální, když v té době klesají teploty pod minus 20 stupňů? Je to normální, ovšem za předpokladu, že se ohlédneme o více než jenom o pět, sedm či deset let nazpět, tedy za období teplých zim. V takto krátkém zrcadle se letošní leden vymyká směrem dolů. Jenže srovnáváme-li v měřítku půlstoletí, je zcela v normálu. A kdybychom to vzali za poslední půltisíciletí, včetně tzv. malé doby ledové propuknuvší s koncem středověku, první měsíc letošního roku by mohl být i v lehkém teplotním nadprůměru.

Stačí se podívat na teplotní řadu v pražském Klementinu, s 230 lety souvislého měření nejdelší u nás (www.chmi.cz). Mrazové denní rekordy za leden sice spadají do 18. a 19. století, z 20. století se mezi ně protlačily pouze tři dny ze zimy 1942, ale začátek letošního roku směle převálcují. Nicméně i kdyby se měla nějaká malá doba ledová vrátit, nemusí to být žádná katastrofa. Počátkem 15. století sice vedla k dočasnému konci evropské kolonizace Grónska, to je pravda. Podíváme-li se však na obrazy Pietera Brueghela staršího s bruslaři na zamrzlých kanálech v Nizozemsku, ti lidé se tváří spíše vesele, než že by…