Mimochodem

Bohumil Samuel Kečíř žil v letech 1904–1987, studoval malířství u profesora Kysely a pobýval v Paříži. Za války byl mučen gestapem a dožil patrně v psychiatrické léčebně. Chudák. Výstavy jeho olejů se konaly v Šumperku a Zábřehu, některá díla inzerovaly aukční síně. Věc má dva háčky: zaprvé, Bohumil Samuel Kečíř byl špatný malíř. Pod nedílným vlivem Filly a Josefa Lady tvořil mísy se šišatým ovocem, tři stylizované datle vedle sebe a hrušky bez mísy. A zadruhé, Bohumil Kečíř patrně nikdy neexistoval.

Na jeho dílo mě nezávisle na sobě upozornili dva sběratelé. Na aukčním serveru e-bay visí anglicky Kečířův životopis, jeho obrazy, názvy neexistujících spolků, jichž byl členem. České prameny ústí do slepé uličky: v odborných publikacích není o Kečířovi ani slovo a v katalozích jeho obrazy nakonec nenajdete. Vypadá to, že umučený Bohumil Samuel Kečíř je Járou Cimrmanem českého malířství.

Ale jen do chvíle, kdy si plátno s jeho podpisem koupí první zbohatlík a pověsí si ho do obýváku. Až k němu přijdou známí na večírek a zeptají se, co je to za olejový obraz, usrkne svůj chivas regall a řekne: No přece Kečíř. Koupil jsem ho lacino, ale uvidíte za pár let! Pokud bude vynálezce profesora Kečíře dost chytrý a opatrný (a to zatím je), může někde v garáži malovat jedno zátiší za druhým a za dvacet let prohodit někde na Floridě či v Průhonicích: Nechcete koupit komplet pozůstalost Kečíře? Posledních dvacet let šel nahoru a uvidíte za pár let! Proběhne milionový…