Nejkrásnější to bylo na začátku

Otakar Motejlse narodil v roce 1932 v Praze. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a do listopadu 1989 pracoval většinou jako advokát. Zastupoval řadu lidí perzekvovaných komunistickým režimem (například Plastic People, J. Kořána, H. Marvanovou), za což mu v roce 1991 Federální asociace amerických právníků udělila medaili za obranu lidských práv. V letech 1990–98 byl předsedou Nejvyššího soudu, poté dva roky ministrem spravedlnosti v Zemanově vládě. Před šesti lety byl zvolen prvním českým veřejným ochráncem práv. Mandát mu končí 20. prosince tohoto roku, o funkci ombudsmana se ale uchází znovu. Otakar Motejl je vdovec, má dceru.

V příštích dnech vám končí funkční období v úřadu ombudsmana. Po šesti letech jste si získal důvěru veřejnosti, ale přesto se pořád polemizuje o smyslu této instituce. Čím to je?

Veřejný ochránce práv je těžko zařaditelná instituce, která vznikla právě proto, aby byla těžko zařaditelná. Hlavním důvodem vzniku bylo opakovaně pociťované nebezpečí z čistě rezortního pohledu na určité problémy. V 50. a 60. letech si staré evropské demokracie začaly uvědomovat, že veřejnou správu je nutné čím dál víc vnímat jako interdisciplinární záležitost. Že potřebují instituci, která bude mít nadhled nad jednotlivými úřady i rezorty.

Můžete to vysvětlit na příkladu?

Vezměte si křižovatku: když…