Démon absolutního sexu
Martin Mainer se ohlíží za tvorbou z osmdesátých let.
Martin Mainer se ohlíží za tvorbou z osmdesátých let.
V českokrumlovském Centru Egona Schieleho vystoupáte po schodech do prvního patra a jako byste se ocitli v chrámu nějaké bohyně plodnosti: na zdech visí výjevy, na kterých se propletená těla při zběsilých orgiích oddávají praktikám, o jejichž realizaci smrtelník uvažuje asi jen v nejdivočejších snech. Dostali jste se do sexuálního ráje, nebo pekla? Je účelem všeho toho sání ňader, pohlaví a zuřivé kopulace vznik nového života, nebo je to boschovská vize dovádění civilizace těsně před apokalypsou? A kdo ty kresby vytvořil? Alespoň na tuto otázku se dá jednoznačně odpovědět: Martin Mainer (1959).
Profesor žvýkající houbičky
Expozice je součástí Mainerova postupného ohlédnutí za dosavadní tvorbou. V klatovské Galerii U Bílého jednorožce v létě představil výběr svých maleb od roku 1982, v Krumlově nyní ukazuje předrevoluční erotické kresby, další výsek z jeho díla by měl být k vidění příští rok v pražském Mánesu, vyjít má i Mainerova monografie. Jako by chtěl před blížící se padesátkou ve svých šuplících udělat generální úklid a do dalšího života vstoupit s čistým stolem. A že je v čem se přehrabovat!
Ostravský rodák vstoupil na výtvarnou scénu v 80. letech. Jako student pražské VŠUP a AVU prošel legendárními výstavními Konfrontacemi, na kterých svá díla porovnávali nonkonformní autoři z okruhu později…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu