0:00
0:00
19. 11. 20063 minuty

Ve hvězdách

Odmítají nejenom maso, ale i jakékoli živočišné produkty – výrobky z medu, vajec, mléka, kožešin, vlny, kostí, kůže, peří, perel, perleti, korálů i mořských hub. Zakladatel Veganské společnosti, která má jen v Americe 600 tisíc příznivců, zemřel 16. listopadu právě před rokem.

14-mobr-23-petracek2.gif
Autor: Respekt
Fotografie: Došel k logickému závěru. - Autor: Vegan society Autor: Respekt

Odmítají nejenom maso, ale i jakékoli živočišné produkty – výrobky z medu, vajec, mléka, kožešin, vlny, kostí, kůže, peří, perel, perleti, korálů i mořských hub.

Jejich přesvědčení vylučuje veškeré formy využívání zvířat a namísto nich propaguje rozvoj neživočišných alternativ. V Americe je jich 600 tisíc, v mnohem menší Velké Británii čtvrt milionu. Ať už k tomuto hnutí jednotlivé stoupence vedou motivy „pouze“ soucitné nebo i zdravotní či náboženské, není příliš staré. Zakladatel Veganské společnosti a autor samotného výrazu vegan zemřel 16. listopadu právě před rokem.

Donald Watson se narodil 2. září 1910 na anglickém venkově v rodině masojídků, kteří svým potomkům nechávali volnou ruku v životní orientaci. Jeho cesta jiným směrem začala již v dětství, když trávil léto na strýcově farmě obklopen zvířaty. „Všechna ta zvířata něco ,dávala‘,“ vzpomínal později. „Těžký kůň tahal pluh, lehčí kůň bryčku, krávy ,dávaly‘ mléko, slepice ,dávaly‘ vejce, kohout byl užitečný ,budík‘ – tehdy jsem nepoznal, že má i jinou funkci. Ovce ,dávala‘ vlnu. Nechápal jsem, co ,dávají‘ prasata, ale působila tak přátelsky – vždy byla ráda, že mě vidí.“ Co „dávají“ prasata, pochopil až ve chvíli, kdy byl svědkem zabíjačky. Po tomto zážitku se Watson stal vegetariánem. Bylo to 1. ledna 1925, v rámci novoročního předsevzetí, a rozhodl se sám, aniž by osobně znal někoho podobně zaměřeného.

Poté se začal učit truhlářem. Láska ke dřevu a venkovu ho provázela celý život, stejně jako charakteristika citlivého perfekcionisty s pevnou vůlí, abstinenta a nekuřáka, který se brání kontaktu se vším, co považuje za toxiny. Časem mu však samotné odmítání masa přestávalo stačit a Watson upouštěl od užívání zvířecích produktů vůbec. Byl to logický důsledek jeho dosud nepojmenované filozofie, která se silně pojila s pacifismem. Za války se také Watson nechal zaregistrovat jako odpírač vojenské služby z důvodů svědomí, což mu přinášelo tvrdé morální výzvy. Už proto, že název filozofie i celého hnutí vznikl dnem založení Veganské společnosti 1. listopadu 1944, tedy v době, kdy nacistická armáda útočila v Ardenách a do Osvětimi přijížděly poslední transporty. Výraz vegan odvodili Watson a jeho žena Dorothy z počátečních a závěrečných písmen slova vegetarián, „neboť veganství začíná vegetariánstvím a dovádí je k jeho logickému závěru“.

Dnes už nejde o úzkou skupinku přátel, ale o široké hnutí, které zdomácnělo i v éře byznysu – logo vegan se stále hojněji objevuje na potravinových obalech i jídelních lístcích restaurací. Sám Donald Watson strávil posledních 23 let života ve městě Keswick v hornaté oblasti Lake District, nejznámějším pozůstatku doby ledové v severní Anglii. I na stará kolena se věnoval organickému zelinářství, cyklistice, fotografování, hře na housle a provádění turistů. Navzdory skeptikům se dožil 95 let, aniž by potřeboval návštěvu lékaře.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články