Šílenec z veřejné jídelny

Ještě pár titulů a rakouskému bouřlivákovi Thomasi Bernhardovi (1931–1989) u nás vyjde kompletní básnické, dramatické i prozaické dílo. To se mnoha zahraničním autorům nestalo. Že by byli Češi tak nadšení z jeho lamentací na „provinční“ atmosféru středoevropského prostoru? Tak to samozřejmě není: jeho knihy tu nevycházejí v masových nákladech, ale Bernhard zde má své věrné překladatele a nakladatele (zprvu Mladá fronta, dnes Prostor a Divadelní ústav), kterým stojí za to tuhle dost náročnou tvorbu postupně distribuovat na trh. Zatím posledním příspěvkem je pozdní novela z roku 1980 Konzumenti levných jídel.

Ohavně neduchovní lidé

Hrdinou prózy je stárnoucí Koller, který usiluje o sepsání „čtyř převratných spisů o fyziognomice“. Pro ilustraci svého přesvědčení, že mezi podobou jedince a jeho povahovými vlastnostmi existuje jasně provázaný vztah, si vybere konzumenty levných jídel – čtveřici pravidelných návštěvníků Vídeňské veřejné jídelny. Seznámí se s nimi náhodou. Když se zotavuje po amputaci nohy, o kterou přišel kvůli psímu kousnutí, zajde do bufetu pro osamělé existence a ten mu poslouží jako útočiště pro studium vzhledu a chování lidí. Koller celý život pohrdá všemi a vším, protože je přesvědčen, že pouze on je „duchovním člověkem“, kterému ostatní nesahají ani po kotníky. Až v konzumentech levných jídel nalezne odpovídající…