Před 15 lety

„Z perspektivy Američana prožívá dnes východní Evropa zároveň hospodářský kolaps 30. let, úzkost, jaká předcházela občanské válce, i krizi politických struktur, která zasáhla USA po Vietnamu a po aféře Watergate.“ Tak začíná zpráva z obřího mezinárodního průzkumu veřejného mínění východní Evropy, který v roce 1991 nechal provést americký tiskový koncern Times Mirror Comp. a Respekt jeho závěry – k jejichž publikaci získal výlučné povolení – zveřejnil v předposledním listopadovém čísle.

„Naše federace v očích amerických sociologů dopadla relativně dobře,“ čteme v tehdejším textu. „Československé obyvatelstvo je podle zprávy ,výrazně pozitivně naladěno‘, ,má silnou chuť zavést tržní hospodářství‘ a vůbec se ,vyznačuje větším optimismem než ostatní země kolem‘.

Na rozdíl od Západoevropanů (zkoumáno bylo i pět západoevropských zemí), kteří se všeobecně domnívají, že se jejich život oproti minulosti zlepšil, mají lidé z celé východní Evropy včetně Československa dojem, že před pěti lety na tom byli lépe než dnes. Ale doufají přitom, že během dalších pěti let se situace opět zlepší. V tomto obecném rámci jsou Čechoslováci nejspokojenější: současný stav hodnotí nejvýše ze všech Východoevropanů; nejrůžověji ze všech vidí i svůj stav před pěti lety i předpokládané zlepšení v budoucnu.

Jako největší nebezpečí pro východní Evropu průzkum udává národní nesnášenlivost a pohrdání a možné územní požadavky. „Národy východní Evropy prostě nemají rády své sousedy,“ píše se ve zprávě. „Nemají také příliš rády své menšiny: 72 procent Čechoslováků nesnáší Romy (rekordní číslo dokonce i v celé východní Evropě). A tolerantnější k nim nejsou ani sociální skupiny, které na Západě bývají tradičně nerasistické: Romy u nás nemá rádo 18 věřících z 19 a na Slovensku je podle průzkumu nesnáší sto procent mládeže do 25 let.“

Respekt č. 47/1991.