Mrázek by se divil
Po letech, kdy nám vlády či jejich podřízení v České konsolidační agentuře vysvětlovali, že vymáhat dluhy je složité, požádala vláda Mirka Topolánka o uvalení exekuce na společnost Setuza a soud exekuci vzápětí nařídil. Otázka zní, proč tak jednoduchou a razantní operaci nedokázal prosadit nikdo dřív.
Je to opravdu dobrý pokus, jak vymoci horentní dluh u státu. Po letech, kdy nám vlády či jejich podřízení v České konsolidační agentuře vysvětlovali, že vymáhat dluhy je složité a že sedmiprocentní návratnost už je úspěchem, přišla vláda Mirka Topolánka s novým řešením. Požádala o uvalení exekuce na společnost Setuza, která dluží státu už léta přes čtyři miliardy korun, a soud exekuci vzápětí nařídil. Je velmi pravděpodobné, že půjde o úspěšnou akci: stát asi získá celou továrnu chystající se k „obchodu století“ – výrobě biopaliv. Otázka zní, proč tak jednoduchou a razantní operaci nedokázal prosadit nikdo dřív. A pak je tu druhá, nejdůležitější otázka, co si vláda s nabytou Setuzou počne. Komu ji bude privatizovat.
Ostuda
„Topolánkova“ exekuce je zásadní převrat v politice vymáhání dluhů po někdejších polostátních bankách. Aspoň pokud jde o velké dlužníky. Topolánkově vládě při tom tak trochu – z právního hlediska – ulehčil krok předchozí kabinet Jiřího Paroubka. Je tomu přesně rok, co Paroubek a jeho ministři převedli dluh Setuzy z konsolidační agentury na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který podléhá ministerstvu zemědělství. Tehdy čerstvý šéf rezortu Jan Mládek dal šéfům Setuzy devadesát dnů na splacení dluhu. Požadavek podpořil hrozbou exekuce. K tomu, proč Paroubkova vláda nakonec v únoru exekuci nevyhlásila, se ještě dostaneme.
Zůstaňme u Topolánka. K požadavku rychlého řešení jej…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu