Byl to jenom polibek?

Internetové hiphopové stránky nedávno oběhla fotografie zachycující dva slavné rappery při vášnivém polibku. Pokud čekáte první coming out na špičce přísně homofobního žánru, nedočkáte se. Jižanští rappeři Birdman a Lil Wayne k sobě mají blízko jen jako adoptivní syn a otec. Po smrti Wayneho biologického otce se o třináct let starší Birdman – mimochodem jeden z dvaceti nejbohatších Afroameričanů – mladíka ujal a přijal ho do své rodiny. Ačkoli fotku poslal médiím bývalý člen jejich gangu, který se jim chtěl pomstít, posloužila nakonec jako propagace jejich společného alba Like Father Like Son. A jako další příspěvek do debaty o vztahu hip hopu a homosexuálů.

Hip hop vznikl jako kultura afroamerické menšiny a postupem času se stal tlampačem názorů dalších utlačovaných minorit. S výjimkou homosexuálů – machističtí hiphopoví svalovci totiž nemají pro gay komunitu pochopení. Naopak. Tři dekády dějin hip hopu jsou plné nenávistných útoků rapperů proti osobám s odlišnou sexuální orientací a hity jako No Vaseline od Ice Cubeho zařadily slůvko gay nebo eufemistické faggot mezi běžné nadávky hiphopových textů.

Zatímco v Americe agresivitu rapperů poněkud brzdí snaha o komerční úspěch, jejich jamajští kolegové z dancehallové scény si neberou žádné servítky a koncerty se hemží vzkazy typu kill all gays. Otevřenou válku proti nim vyhlásily organizace bojující za práva gayů a lesbiček a zatím vítězí: několik nejradikálnějších jamajských rapperů muselo odvolat turné po Evropě. Přesto může mainstreamového rappera spojitost s homosexualitou zničit. Přesvědčit se o tom mohl Lloyd Banks, kterého o kariéru málem připravil jeho dvojník v gay pornoprůmyslu a podnikaví konkurenti, kteří o tom informovali média. Aby se Banks před fanoušky „rehabilitoval“, v hysterické reakci obratem natočil heterosexuální pornofilm.

Poměry se nicméně začínají obracet k lepšímu. Když před dvěma lety podepsal talentovaný rapper Caushun, který otevřeně přiznává svou homosexuální orientaci, nahrávací smlouvu s větší hiphopovou firmou, média to ohlašovala jako malou revoluci a začátek průlomu gay komunity do mainstreamu. „V mainstreamovém hip hopu je celá řada gayů, svou orientaci se ale bojí přiznat a skrývají se za drsnou image,“ tvrdí Caushun.

Scéna gay rapu sílí, alespoň soudě podle dokumentárního filmu Pick Up the Mic, který vloni uvedla americká kina. V New Yorku i v Londýně se pořádají speciální večírky, v Oaklandu se koná každoroční přehlídka PeaceOUT World Homo Hop Festival. Velká hiphopová média se však tváří, že gay rap vůbec neexistuje. „Černoch je většinovou společností nazírán jako rasově méněcenný. Když přiznáš, že jsi gay, přidáš k tomu obrazu ještě jeden atribut slabosti,“ vysvětloval Caushun v jednom rozhovoru. Slabost nahrávacích společností dokumentuje i Caushunův případ: deska, kterou nahrál na základě zmiňované smlouvy, v obavě z homofobních reakcí hiphopových posluchačů dosud nevyšla.

Autor je hudební publicista.