Čínský skleník

Jeden z argumentů George Bushe proti přijetí Kjótského protokolu – Proč se připojovat k závazku, který udílí výjimky zemím, jako je Čína a Indie? – dostal nečekanou vzpruhu. V úterý zveřejněná zpráva Mezinárodní agentury pro energii konstatuje, že v produkci tzv. skleníkových plynů Čína už za tři roky předežene USA a zaujme 1. místo světového žebříčku.

Dosud se tento čínský primát očekával až o dekádu později. Teď se ale předpokládá, že 5% růst tamní ekonomiky potrvá celé čtvrtstoletí, a vysoká cena ropy se postarala o renesanci uhlí (na nárůstu jeho spotřeby se podílí Čína z 90 %, Indie z 8 % a USA z necelých 2 %). Čína chytrácky trvá na přísných emisních limitech pro rozvinuté země, zatímco sama se považuje za rozvojovou. Výstižně to shrnul Lu Süe-tu z úřadu pro globální environmentální záležitosti: „Nemůžete říkat lidem, kteří si stěží vydělají na obživu, že musí snížit své emise.“