Svět podle šťastné kurvy
Kdo si nikdy nepředstavoval, co se honí hlavou prostitutkám, když je viděl cestou do Německa v Dubí, tak lže. A určitě si každý alespoň trochu zapřemýšlel o tom, jaké to je být „nóbl“ kurvou, která má svůj byt a v něm si provozuje nejstarší řemeslo.
Kdo si nikdy nepředstavoval, co se honí hlavou prostitutkám, když je viděl cestou do Německa v Dubí, tak lže. A určitě si každý alespoň trochu zapřemýšlel o tom, jaké to je být „nóbl“ kurvou, která má svůj byt a v něm si provozuje nejstarší řemeslo. Takové hnízdečko vlastní i hlavní hrdinka nového románu Petry Hůlové. Říká mu „umělohmotný třípokoj“. Je jí třicet, předtím dělala i jiné „byznysy“, ale ty ji nudily. Takže teď je prostě kurvou.
Své povolání dělá – jak jinak – pro peníze, které jí na kreditku přitečou po čísle s klientem; je to opravdová profesionálka a své povolání vykonává, když ne s chutí, tak alespoň poctivě. O tom, jak je dělá, s kým a proč, se dozvídáme, jak se tak brodíme tokem jejích myšlenek, úvah, meditací, líčení skupinového sexu, sexu s malými holčičkami, sexu s druhou ženou, sexu násilnického, sexu a zase sexu.
Rašple a zandaváky
Tahle kurva není žádná zfetovaná chudinka, co se potlouká u krajnice. Je to bytost navýsost spokojená sama se sebou. Dokonce si v hlavě píše scénář budoucího televizního seriálu o bizarních tajemstvích lidského žití. V jednotlivých dílech například zkoumá, jaké by to bylo, kdyby ženy v menopauze musely nosit do nákupních galerií velké kabely na náhradní oblečení, protože se moc potí, nebo proč vesnické cyklistky nejsou štíhlé, když celý život vozí na kole tolik kilogramů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu