Kapitál, Chaplin a zákoník práce

Je týden před volbami. V předsálí sněmovny začíná být rušno, právě skončilo hlasování o prezidentském vetu nového zákoníku práce a poslanci se hrnou dveřmi ven. Společné hlasy sociálních demokratů a komunistů vzdorující prezidentskou vůli zlomily, nový zákoník bude. „Až se dostaneme k moci, tak ten nesmysl zrušíme,“ shoduje se hlouček občanských demokratů, který diskutuje s novináři. „Je to proti ústavě i proti zdravému rozumu, odboráři si v téhle zemi nemůžou dělat, co chtějí.“

O čtyři měsíce později. Na tiskové konferenci vystupuje ministr práce a sociálních věcí za ODS Petr Nečas s analýzou, která prokazuje konflikt nového zákoníku práce s jinými normami. Ministrův tým napočítal šedesát těžkých kolizí, kromě několika zásadních s ústavou. A tak, vyzbrojen argumenty, ministr znovu žádá odklad platnosti zákoníku. Už předtím ovšem odklad odsouhlasila vláda, která si svůj názor poté nechala posvětit vlastní legislativní radou.

Kdo s koho

Souvislosti to nejsou náhodné. ODS považuje zákoník práce za největší pomník předchozího levicového vládnutí červeno-oranžové hlasovací koalice ve sněmovně, proto ho chce odstranit. Odklad platnosti je první krok, nemá cenu to zapírat, vždyť zákoník práce si sám předseda ODS Mirek Topolánek dal na seznam norem, které jeho tým zruší (Petr Nečas, který mluví jen o odkladu, u toho tenkrát nebyl?)! Pokud by se odklad teď…