Na sever nikdy nepojedu
Chcete vidět řecko-turecké problémy v první linii? Navštivte Kypr. Rozdělený člen EU slouží jako zkumavka evropského přístupu k Ankaře.
Chcete vidět řecko-turecké problémy v první linii? Navštivte Kypr. Rozdělený člen EU slouží jako zkumavka evropského přístupu k Ankaře.
Olivy mohou být hořké. Jako ty z olivového háje u Oroklini v okrese Larnaka. Počátkem října tady experti z Argentiny odkryli masový hrob s ostatky 11 kyperských Turků. Byli to policisté, kteří zmizeli v květnu 1964, a zbyl po nich jen vyhořelý autobus. O den dříve byli ve městě Famagusta zavražděni tři důstojníci z řad kyperských Řeků. Po obětech občanské války z počátku 60. let i z období turecké invaze a rozdělení ostrova v roce 1974 – celkem se eviduje asi 1500 nezvěstných Řeků a 500 Turků – teď pátrají zahraniční specialisté na obou stranách hranice.
To není unikát. Masové hroby se odkrývají ve více de facto rozdělených zemích Evropy (Bosna, Kosovo). Ale pouze na Kypru mají jimi sycené pocity křivdy dopad na aktuální evropský problém. Před dvěma lety EU přijala Kypr. Před rokem zahájila přístupové rozhovory s Tureckem. Leč ani po této dvojnásobné vstřícnosti Bruselu se problém neusnadňuje ve stylu „my i oni“, nýbrž zůstává vyhrocen – „buď my, nebo oni“.
V zemi nezemi
Na Kypru žije 800 tisíc obyvatel a konflikt zasáhl každou rodinu. Ať už emigrací, či přímo ztrátou někoho blízkého, domova, majetku – zkrátka toho, co zůstalo „na druhé straně“, za tzv. zelenou linií. To není pouhá hraniční čára, nýbrž jizva, až několik…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu