Knihy

Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí, Atlantis, 344 stran

Ohmatané listy xeroxových kopií dosud jediného dostupného českého překladu knihy (v roce 1985 vyšel u Škvoreckých v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers) může v našich knihovnách konečně vystřídat řádně svázaná publikace. Kundera se totiž nechal přemluvit a svolil k publikování svého posledního románu, který ještě napsal v češtině. Na překlady následujících „francouzských“ titulů si ale ještě budeme muset nechat zajít chuť, Kunderovi se do nich nechce.

Jindřich Dejmek: Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata (I.), Karolinum, 632 stran

První část biografie druhého československého prezidenta zachycuje období mezi léty 1884 a 1935, kdy politik postupně stoupal až na Pražský hrad. Bude zajímavé sledovat, jak se Dejmek vyrovná s druhou, mnohem kontroverznější etapou jeho života.

František Lízna: Musím jít dál, Cesta, 208 stran

S podtitulem 4 404 286 kroků P. Františka Lízny za svatým Jakubem vycházejí deníkové záznamy českého jezuity, který se léta stará o lidi v mezní situaci, především o vězně a bezdomovce (už 14 let se navíc demonstrativně hlásí k romské národnosti). Svou pouť za svatým Jakubem vykonal dvaašedesátiletý páter během pěti měsíců roku 2004 a mnohokrát se na ní ocitl ve stejných problémech, jaké pronásledují jeho ovečky.

Rudolf Schnittner: Jsem zkrátka Sudeťák, H+H, 192 stran

Schnittner se narodil v Bruntále, jeho rodnou řečí je němčina. Když byli v roce 1945 z města vyhnáni jeho přátelé, chápal to – a dodnes to tak chápe – jako velmi nešťastný konec jedné, byť často neblaze se vyvíjející epochy. Z Československa uprchl až o dvacet let později a se svou vlastí je stále pevně svázaný. Více v jeho nezvykle otevřených imaginárních dopisech příteli Jendovi.

Aluze 1/2006, 229 stran

Až na podzim vychází první letošní číslo „revue pro literaturu, filozofii a jiné“. Nová Aluze mimo jiné nabízí pohled na současnou literaturu na Balkáně, rozhovor s Ivanem M. Havlem na téma věda a vědomí či CD s autorským čtením Jaroslava Erika Friče z básnické sbírky Houpací kůň šera.