Českému dokumentu může být i líp
Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě se už deset let snaží připomínat kořeny naší bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž je lidstvo v éře globální zábavy manipulováno a uspáváno. V neděli skončil jeho další ročník.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě se už deset let snaží připomínat kořeny naší bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž je lidstvo v éře globální zábavy tiše a elegantně manipulováno a uspáváno. V neděli skončil jeho další ročník.
Jedním z hostů letošního festivalu s ironicky míněným mottem Nikdy nebylo líp! byl francouzský teoretik médií François Jost. Podle jeho názoru je jedním z hlavních problémů dneška původ obrazu – díky spoustě mediálních kanálů v čele s internetem je totiž možné obraz nerozpoznatelně simulovat, realitu vydávat za fikci a naopak: „Televize se snaží vnutit dojem, že je možné zachytit realitu tak, jak je. A to nejde.“ Mladá generace českých filmařů, jejichž tvorba byla k vidění v Jihlavě, se právě těmhle tezím předkládaným k masové víře rozhodla vzdorovat.
Student pražské FAMU Tomáš Potočný zachytil ve svém krátkém dokumentárním filmu Nejlepší příběh zámečníka Kamila Hamerského, který se – ač vegetarián – snaží vylepšit rodinný rozpočet při soutěžích v pojídání jídel. Mediálním mlýnem TV Prima však může projít pouze jako chorobně žravý „Kamil bulimista“. Film ukazuje zrod efektní mediální pravdy v konfrontaci s daleko méně efektní pravdou skutečnou.
Politické virtuální realitě se věnuje nejočekávanější film festivalu Kupředu levá, kupředu pravá v režii Lindy Jablonské, snímek o způsobech myšlení dvou extrémních politických uskupení – dnes již zakázaného…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu