0:00
0:00
Zahraničí14. 10. 20063 minuty

Svět kolem

V době, kdy prezident Bush odsouhlasil výstavbu 1100 km plotu na americko-mexické hranici, již bylo nenápadně rozhodnuto – drátěná bariéra oddělí i Saúdskou Arábii od Iráku.

Astronaut
Fotografie: I Mexičané už plotům rozumějí. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz Autor: Respekt

Investujte do drátoven. Takové poselství přinesl začátek října. V době, kdy prezident Bush podepsal silně medializovaný zákon, jehož výsledkem bude výstavba 1100 km plotu na americko-mexické hranici, již bylo nenápadně rozhodnuto – drátěná bariéra oddělí i Saúdskou Arábii od Iráku. Jak uvedl londýnský list Aš-Šark al-Avsat, saúdskoarabská vláda ohlásila výstavbu bezpečnostního plotu v délce 814 km. Nyní funguje na saúdskoarabské straně společné hranice na 40 vojenských základen, jejichž osádky zachytávají pašeráky zbraní i narkotik, teroristy a ilegální

migranty. To však nestačí, takže má během pěti až šesti let vyrůst souvislý plot doprovázený dalšími základnami a kontrolními stanovišti. Podle saúdskoarabského náměstka ministra vnitra prince Ahmada bin Abd al-Azíze se na jeho potřebě shodly vlády v Rijádu i Bagdádu – nebude to prý zeď, nýbrž „plot z ostnatého drátu s infračervenými kamerami“. Mluvčí saúdskoarabské ambasády v USA dodal, že jeho země se obává přenesení války do celého regionu. Saúdskoarabské rozhodnutí není jednostranné. Vychází ze zářijové konference devíti ministrů vnitra (mimo jiné Iráku, Íránu a Turecka) v Džiddě, kteří se shodli na opatřeních proti terorismu. Sofistikovaný plot ale není pro každého už kvůli ceně. Celkové náklady projektu se odhadují na 12 miliard USD, tedy ekvivalent dvou Temelínů. Přesto se tolik kritizovaný izraelský vzor šíří po světě, ploty stojí kolem španělských enkláv v Maroku, staví se na hranicích Saúdské Arábie s Jemenem, USA s Mexikem i jinde. Před 17 lety, když se na rakousko-maďarském pomezí začala bourat železná opona, by žádný expert drátovnám šanci nedával.

↓ INZERCE

A co jaguáři

Jaguáři a jejich fanoušci to ovšem vidí jinak, což je zase zpráva z amerických médií. Největší kočka USA byla v této zemi od roku 1963, kdy farmáři u Grand Canyonu v Arizoně zastřelili posledního samce, považována za vyhubenou. Jenže v posledních deseti letech se jaguár tu a tam vrací. Nenalezl sice v USA domov v tom smyslu, že by se tam znovu usídlil a rozmnožoval, ale rozšiřuje tam své loviště – asi jako se do našich Beskyd občas zatoulá medvěd či vlk ze Slovenska. Problém je v tom, že jaguáři pronikají do arizonských hor z Mexika, navíc ilegálně, přesněji řečeno z celkem logických důvodů používají tytéž skryté stezky jako pašeráci drog. Právě to komplikuje jejich sledování. Ochranáři rozmístili podél jaguářích tras kamery, aby získali přehled o jejich počtech a pohybech. Jenže monitorovací zařízení zachycovala i tzv. muly čili ostře sledované pašeráky, kteří pak přístroje ničí. Úplný konec snu o návratu jaguárů by ovšem zasadila kompletace pohraničního plotu. Za pravdu by pak dostal Karl May, který v arizonských areálech velkých koček nechal pobíhat Vinnetoua, ale děj románu Poklad Inků s hrdinou Otcem Jaguárem umístil do Argentiny.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].