Před 10 lety

Před deseti lety měli sociální demokraté úplně jiné starosti než dnes. Zatímco v roce 2006 ČSSD téměř vylučuje jiné názory, než má předseda Jiří Paroubek, v roce 1996 zažívala strana nejsilnější protest proti vedení strany Milošem Zemanem. „Už není doba hlasovacích strojů,“ vysvětlil tehdejší místopředseda sociálních demokratů Karel Machovec, proč byl ochoten podpořit rozpočet menšinové vlády Václava Klause a další poslanec ČSSD Jozef Wagner k tomu dodal: „Když jde o stabilitu státu a budoucnost našich dětí, musí politikaření stranou.“ V komentáři Vladimíra Mlynáře a Petra Holuba se na závěr píše: „Uvidíme, až dojde na opětovné snížení věkové hranice pro odchod do důchodu. Teprve když se v této – pro Zemana principiální – věci najde v sociální demokracii skupina ochotná hlasovat s koalicí, bude jasné, že ČSSD hrozí skutečný rozkol. Do té doby sociální demokraté jenom ‚mluví více hlasy‘.“

Důsledný čtenář této rubriky by zřejmě už zaslal protest, jak často se tu objevuje upozornění, že se něco opakuje. Ale dá se odolat? Třeba v posledních dnech se znovu píše o zhoršeném ovzduší v Praze a o autech, která už naprosto opanovala město. V roce 1996 jsme k tomu psali: „K omezení pohybu automobilů se ovšem Praha odhodlala do dnešní doby pouze jednou (v únoru 1993). S regulací topenišť a v poslední řadě továren se v Praze počítá teprve v situaci, kdy by omezení provozu aut nepomáhalo. Z uvedených údajů je zřejmé, že díky ‚automobilové revoluci‘ se Praha stává nejhůře obyvatelným místem ve středu Evropy. Přitom na stolech odpovědných úředníků neleží žádný plán na dlouhodobější omezení dopravy v centru.“

Jinak ještě číslo rozebíralo privatizaci Nové huti, reformy armády či rozložení sil ve Velké Británii, která už tušila, že se brzy novým premiérem stane Tony Blair. Nikdo ale zřejmě netušil, že i deset let poté bude stále ještě v úřadě.

Respekt č. 42/1996