Poslední publikovaný článek Anny Politkovské

Stockholm hostil konferenci o severním Kavkazu za účasti politologů, novinářů i právníků. Vyšetřovatel Vach Ibragimov referuje: „Většina místních lidí se bojí čečenských jednotek více než ruských vládních vojsk.“ Posluchači reagují zpytavě i souhlasně. Ibragimov vysvětluje rozdíl mezi aktivitami Rusů a „našich vlastních“. Příslušníci promoskevských jednotek, byť Čečeni, se nechovají ke svým krajanům na základě své etnicity. Mají vlastní nepřátele – jsou jimi konkrétní lidé, s nimiž mají otevřené osobní účty.

Krevní msta

Motivace většiny stoupenců Ramzana Kadyrova, Sulima Jamadajeva, Saida-Magomeda Kakijeva a dalších, kteří bojovali po boku ruské armády, rozhodně není politická. Pro ně je to pohodlná možnost, jak řešit své osobní problémy s pomocí státu a ještě na tom vydělat. V minulosti se příslušníci těchto jednotek aktivně podíleli na únosech, vraždách, mučení. Jejich brutalita je srovnatelná s tzv. eskadrami smrti, jež se rekrutují z ruských speciálních jednotek. Většinou nechávají na pokoji ty, s nimiž nemají nevyrovnané účty a kteří ruské vrchnosti nedělají potíže. V médiích – jejichž obsah určuje vrchnost – jsou prezentováni jako bývalí bojovníci, kteří se, „uznavše nesmyslnost vytrvalého odporu“, přidali k Rusům. Toto tvrzení je však daleko od pravdy.

Důležitou součástí ruské politiky v oblasti je krevní msta, v čečenské společnosti stále pevně zakořeněná. Zabít člověka – to…