Paroubek chce vládnout a ví proč

Toho sychravého úterního podvečera se vlastně nestalo nic nečekaného. Vláda ODS po krátké parlamentní debatě nezískala důvěru a je zralá na odchod. O slovo se opět hlásí sociální demokracie, která sice volby nevyhrála, ale vsadila na jedinou kartu návratu k moci a všechny ostatní možnosti zablokovala. Teď se ČSSD chystá ke zteči. V jaké je přitom kondici?

Lepší neprůchodný parlament v hrsti…

V sále Poslanecké sněmovny panuje zvláštní ticho, přerušované jen dunivým hlasem sociálnědemokratického předsedy. Stojí rozkročen a prakticky bez hnutí v tváři strojově odříkává úspěchy své nedávné vlády a „zločiny“ ODS. Paroubek mluví už třikrát déle než jeho předřečníci, Topolánkovi ministři odcházejí na protest pryč a cestou si div hlavu neukroutí. Sál opouští i šéf zelených Martin Bursík. Z lavic ČSSD a KSČM Paroubka sledují souhlasné pohledy občas promísené s dávkou obdivu. Tatam je doba, kdy podobně konfrontační projevy Miloše Zemana alespoň v soukromí někteří sociální demokraté odmítali. ČSSD byla vždy stranou různých frakcí nebo spíš part. Někdejší Grossovo liberální křídlo, které chtělo (alespoň to říkali) stranu modernizovat, už ale prakticky neexistuje. Pan Stanislav dělá kdovíkde právníka, Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek se stali Paroubkovými stíny, Petra Buzková odešla do komunální politiky a svého času Grossova pravá ruka ve straně, šéf „pravicových…