Muž, který do Česka vrátil dějiny

Havlovi je sedmdesát let, nejdůležitější kus práce pro tento stát odvedl už jako třicátník.

Kdyby žil Václav Havel na Západě, stála by v tuhle chvíli v knihovnách celá řada jeho podrobných životopisů, které by měly jasno, v čem nejvíc zemi prospěl. Jenže v Čechách se knihy o politice a politicích zatím moc nepíšou, a tak Havlův dobrodružný příběh stále čeká na interpretaci. Jak asi může dopadnout?

Havel už navždy zůstane zapsán u lidí v Česku i v cizině hlavně díky posledním dvěma dekádám. Asistoval přece u pádu komunismu a pak provázel český stát v jeho prvních třinácti letech svobody. To se nedá pominout, zvlášť když se přitom našinci čas od času draly dojetím slzy do očí. A že pak přišlo postupné zevšednění Havla jako normálního prezidenta, jehož „staromódní“ řeči o morálce už spoustě lidí lezou čím dál víc na nervy?

To tak nějak patří k věci.

Nejde ale jen o emoce. Havel pomohl Česku ke svobodě, jako oblíbenec západních státníků dodal Čechům pocit, že jsou lepší a ve světě oblíbenější, než je tomu ve skutečnosti. Pomáhal zemi jako politik a tvůrce občanské společnosti, který se staví proti snaze silných politických stran rozparcelovat stát jen pro sebe. Nebyla to formalita, za vlády opoziční smlouvy Havel suploval parlamentní opozici, která tu tehdy prakticky neexistovala.

Pokud ale máme hledat z Havlova pestrého a dramatického života skutečně…