Co se děje ve světě

Barbara Harrisová před třemi lety zakázala předčítat z knížky O třech prasátkách malým dětem, na které dohlížela jako ředitelka školky v anglickém Batley. Většina z nich totiž pocházela z rodin pákistánských a indických imigrantů, tedy muslimů, kteří kvůli Koránu nemají pro příběhy „nečistého“ tria Pašík – Vašík – Boubelka pochopení. Rozhodnutí bylo komentováno jako hodně přehnaná obava z případných reakcí muslimských radikálů. Úplně stejně se dá vyložit i čerstvý krok Německé opery v Berlíně stáhnout ze svého programu Mozartovu operu Idomeneo.

Dílo si v roce 1780 od tehdy pětadvacetiletého Mozarta objednal Karl Theodor Falcký. Libreto svěřil Gianbattistu Varescovi, který v něm volně navázal na Homérovu Iliadu. Příběh vypráví o návratu krétského krále Idomenea z tažení proti Tróji. Protože k němu byli bohové milostiví, při plavbě domů jim slíbí obětovat prvního tvora, kterého uvidí stát na břehu vlasti. Jenže když se před přídí vynoří pevnina, stojí na ní jeho syn Idamantes. V rozrušení si král klade otázku, zda mají bohové vůbec nárok na to, abychom se jim za jejich podlé intriky klaněli, natož jim dávali nějaké oběti. A právě tahle pasáž by mohla v inscenaci režiséra Hanse Neuenfelse podle berlínské opery „zvýšit bezpečnostní riziko pro divadlo, jeho zaměstnance i pro diváky“.

Neuenfels totiž scénu pojal naturalisticky: král před diváka klade uříznuté hlavy představitelů čtyř náboženství; bájné bohy zastupuje Poseidon, křesťanství Ježíš, buddhismus Budha a islám Mohamed. Nad zkrvavenými lebkami uvažuje nad hlavními rozpory mezi vzletnými proklamacemi náboženství a církví a temnou praxí jejich přívrženců. Inscenaci měla Německá opera v Berlíně na programu tři roky, další reprízy byly naplánovány na začátek listopadu. Vedení opery se ale zaleklo zvýšené citlivosti muslimů, umocněné nedávnou názorovou přestřelkou s papežem Benediktem XVI., a všechny reprízy zrušilo.

Zatímco zmiňovaný zákaz Barbary Harrisové nevyvolal velké pozdvižení, k nynější aféře se vyjádřili nejvyšší němečtí představitelé. Podle kancléřky Angely Merkelové je nemístná autocenzura vyvolaná strachem a ministr vnitra Wolfgang Schäuble označil podobné kroky za nepřijatelné. V Německu se navíc během minulého týdne konala islámská konference, na které své pochyby o oprávněnosti stažení představení vznesli i muslimští předáci. Operu tyto reakce donutily krok přehodnotit a na konci minulého týdne to vypadalo, že listopadové reprízy se možná přece jen uskuteční.

Premiéru Idomenea nyní shodou okolností plánuje i Národní divadlo v Brně. První představení má proběhnout 24. 11. v Mahenově divadle, a jelikož brněnská inscenace žádné řezání Mohamedovy hlavy neobsahuje, nejspíš také proběhne.