Připomeňme si
Déjà vu. Už to tu bylo, nebo spíš – už je to tu zase. To je první dojem ze zprávy o výběrové soutěži na historicky největší nákup české armády, třicetimiliardovou zakázku na obrněné vozy.
Déjà vu. Už to tu bylo, nebo spíš – už je to tu zase. To je první dojem ze zprávy o výběrové soutěži na historicky největší nákup české armády, třicetimiliardovou zakázku na obrněné vozy. Komise už rozhodla a zvítězila firma, kterou znalci zákulisí tipovali jako favorita od počátku. (Podobně jako to svého času bylo s jiným obřím obchodem – stíhačkami Gripen.) Pokud rozhodnutí komise posvětí vláda, stane se dodavatelem obrněnců rakouská zbrojovka Steyr. Ovšem stejně jako kdysi „gripenovou“ soutěž i regulérnost tohoto tendru provázejí pochybnosti a podezření na předem vybraného vítěze.
S myšlenkou koupit armádě nové obrněnce přišel už na sklonku minulého tisíciletí Zemanův ministr průmyslu Miroslav Grégr: navrhl postavit „národní stroj“ a vyčlenil na jeho vývoj pro firmu Tatra Praha sto milionů korun. Firma za ty peníze představila po čase jen umělohmotnou maketu a myšlenka zapadla. V roce 2002 dospěl ministr obrany Jaroslav Tvrdík k závěru, že armáda potřebuje přes čtyři stovky moderních obrněnců za čtyřicet miliard korun. Kritici vytýkali jeho myšlence zbrklost a megalomanství. Neexistoval plán modernizace vojska, představa, jak by mělo vypadat – a nákup takového množství drahých strojů připadal kritikům přinejmenším předčasný. Další dva roky se projekty na modernizaci armády stále přepisovaly a s tím i uvažovaný počet pořizovaných transportérů.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu