Křesťanství spíše ničilo

Tomáš Halík v článku Křesťané mají úkol (Respekt č. 51/2005) vyzvedává Evropu za to, že během staletí své historie dospěla ke zdravě vyváženému a vzájemně se korigujícímu poměru křesťanství a sekularizace či náboženství a laicity. Ten mj. umožnil „nejvzácnější hodnotu, k níž dospěla Evropa, totiž soužití různých stránek skutečnosti“, a dále koncept lidských práv, toleranci a úctu k hodnotě každé lidské osoby, respekt ke svobodě svědomí a přesvědčení. Páter Halík již cituje svého nového představeného, současného papeže Benedikta XVI., který nyní vyzvedává přínos křesťanství i pro vznik osvícenství.

Pod hrozbou trestu smrti

Zastavme se hned na úvod u zmíněné „nejvzácnější hodnoty“, která existovala v té či oné podobě mnohde jinde, a to často v lepším nebo šťastnějším provedení. Včetně islámského světa: Židé zaujímali ve středověkých islámských zemích méně ponižující postavení, neboť míra tolerance tam byla větší než v křesťanských zemích, a i křesťané v řadě islámských zemí (dnešní Egypt, Libanon, Irák aj.) dostali na rozdíl od muslimů katolického Španělska, Portugalska nebo Sicílie šanci své tradice udržet.

Indie i Čína se na rozdíl od Evropy ve své historii až na malé výjimky obešly bez náboženských válek a těšily se náboženské a duchovní svobodě nesrovnatelně větší. Číňané a Indové, na rozdíl od mnoha zemí Evropy, nikdy jako celek za tisíce let neakceptovali pouze jednu doktrínu. Ani jeden z buddhistických a…