Dopisy

Nevěřím na „zelený strop“

Reaguji na článek Ne(eko)logická daňová reforma (Respekt č. 2/2006). Nejsem ekonom, ale to snad při hodnocení stavu životního prostředí není na závadu. Přiznávám, že autorčiny formulace napovídají, že zná spíše teoretickou nežli praktickou stránku dané problematiky. Konkrétně věta „tzv. environmentální Kuznetsova křivka vysvětluje, že dokud země nedosáhne jistého bodu bohatství, kvalita ukazatelů životního prostředí nezačne růst“ mi připadá, ehm, sporná. Obecně křivka – pokud nejde o botanika Pavla Křivku – těžko něco vysvětlí. V daném případě ale především předpokládám nějaké čarování s volbou „ukazatelů životního prostředí“, například různé přepočty na vyprodukovaný hrubý národní produkt a podobně. Stav prostředí jako takového, v absolutních číslech, má k bohatství vztah jen volný, nejednoznačný a v mnoha případech právě opačný, než jak Kuznetse interpretuje Tereza Urbanová. Přinejmenším pokud jde o stav živé přírody. Stačí srovnat její stav ve státech Beneluxu s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem a ještě dále na východ, třeba se zakavkazskými republikami.

Autorka v článku po mém soudu nekorektně směšuje rovinu korporací (General Electric) a států (Kuznetsova křivka). Pokud se firmy chovají „ekologicky“ i bez daňové reformy, mohou ji jen…