S dějinami nelze manipulovat

Podle historika a redaktora LN Petra Zídka (Scházejí nám rebelové, Respekt č. 37/06) by historici, kteří v 50. letech psali brožurky o amerických imperialistech, neměli nyní ovlivňovat způsob, jakým je u nás období komunismu zkoumáno. Respekt požádal o názor dva jiné historiky, Petra Kouru a Oldřicha Tůmu.

V českých historických kruzích momentálně probíhá diskuse, kterou Petr Zídek nazval „historikerstreitem po česku“ a jež se točí především kolem osoby profesora Jana Křena. Domnívám se ovšem, že pozadí celého sporu je daleko širší a týká se daleko většího okruhu osob. Křen je v celém sporu zástupná a víceméně symbolická figura, ztělesňující generaci historiků, kteří v padesátých letech psali dějiny podle direktiv KSČ a v roce 1968 vystřízlivěli. Není to ovšem pouze jejich problém – v podobné situaci se nachází i střední generace historiků, z nichž někteří koncem 80. let taktéž psali době poplatné texty.

Historik Bořivoj Čelovský ve své dlouhodobé kritice Jana Křena postavil zásadní otázky, které by podle mého názoru historická obec měla řešit – nejedná se o profesní selhání historika, když v rozmezí čtyřiceti (nebo deseti) let napíše dvě naprosto odlišné interpretace stejných historických událostí? Může být historik, který se jednou dopustil záměrné manipulace s dějinami, autoritou?

Na rozdíl od Petra…