Co se děje ve světě

Současné plodné stavební dění v rakouské metropoli vyvolává otázku, zda by se neměla Praha opět inspirovat u někdejšího architektonického rivala z časů rakousko-uherské monarchie: zatímco u nás stále váznou debaty o modernizaci panorámatu nad vltavskými břehy na mrtvém bodě, nad Dunajem se už čile staví. A to velmi pozoruhodným způsobem.

Podobu klíčového rysu nové tváře Vídně dostal na starost francouzský architekt Dominique Perrault, autor Francouzské národní knihovny v Paříži. Ve Vídni mu svěřili výstavbu Donau City Gate Wien, brány do centra města, která by se mohla stát symbolem celé metropole. Komplex je složený ze dvou obytných věží, první bude vysoká 220 metrů, druhá o šedesát metrů nižší. Protilehlé stěny věží jsou zprohýbané do podoby jakéhosi puzzle, jako by spolu původně tvořily celek, než je někdo od sebe násilně odtrhl. Prostor mezi věžemi je plánován jako park pro odpočinek. Stavby mají být dokončeny v roce 2010, náklady se odhadují na 350 milionů eur.

Perrault měl na projektu spolupracovat se švýcarskou dvojicí Jacques Herzog a Pierre de Meuron, která se proslavila přestavbou londýnské galerie Tate Modern. Developeři ze společnosti WED se nicméně kvůli neústupnosti dua (nejdříve mu svěřili menší z věží) nakonec rozhodli pouze pro Perraulta, takže se Francouz ve Vídni bude poměřovat pouze se svým krajanem Jeanem Nouvelem, který ve stejné době nedaleko bude stavět budovu pojišťovny Uniqa.

Vídeňané úpravy panorámatu města bedlivě sledují, koneckonců areál se nachází na začátku mostu Reichsbrücke, který hraje ve vídeňské dopravě podobnou roli jako pražský „Nuselák“ (i po něm vede hlavní automobilová cesta do města, pod jeho vozovkou také jezdí metro) a v jehož bezprostředním okolí se nacházejí oblíbené nábřežní hospůdky. Není divu, že v současné době vzbuzuje velkou pozornost obyvatel města expozice ve Vídeňském centru architektury Dominique Perrault: Meta-Buildings, která trvá do 23. října.

Klíčové exponáty výstavy se samozřejmě vztahují k projektu Donau City Gate Wien, fotografie, nákresy a modely ale ukazují i další tři architektovy novostavby, které by se měly realizovat v nejbližších letech: přístavbu Mariinského divadla v Petrohradě, univerzitní komplex EWHA Womans University Campus Center v Soulu a tenisové centrum naplánované pro případnou olympiádu v Madridu.

Název výstavy Meta-Buildings odkazuje k Perraultově přesvědčení, že budova se nemá vnímat jako osaměle stojící artefakt, ale jako součást velké urbanistické „krajiny“, o které člověk musí přemýšlet v daleko širších souvislostech. A v tom je právě ta potíž: dokud nebudeme mít v Praze řádný plán urbanistického rozvoje města, o podobných architektonických dílech si můžeme nechat jenom zdát.