Profesor zná své Zelené

Co se nepodařilo zeleným v Česku, mohlo by vyjít po volbách 1. října jejich kolegům v Rakousku. Ještě nikdy nebyli tamní ekologisté tak blízko vládnutí, přičemž partnery mohou být jak lidovci, tak sociální demokraté. Hlavní zásluhu na tom má jejich spolkový mluvčí (předseda) Alexander van der Bellen, v němž už dnes mnozí vidí příštího vicekancléře a ministra zahraničí. Tento 62letý univerzitní profesor ekonomie, který vede stranu od roku 1997, je vším možným, jenom ne typickým zeleným.

Když šéf rotuje na místě

Van der Bellen nezapadá do tradiční zelené subkultury už svým zevnějškem. Nenosí sandály ani vytahané svetry, ale dobře šité obleky s kravatou. I proto mu někteří zvlášť alternativní kolegové zpočátku nemohli přijít na jméno – nemluvě o jeho slabosti pro sportovní vozy značky Alfa Romeo či pro cigarety. Van der Bellen dokonce jednou prohlásil, že čím silněji bojuje Evropská unie proti kouření, tím více se mu právě kouřit chce. Buržoazní životní styl lídra ale není jediným odklonem rakouských Zelených od původního ideálu. Ještě před dvaceti lety, podobně jako jinde v západní Evropě, odmítali klasické stranické struktury, hierarchie i autority. Nyní de facto stojí a padají s osobou jediného člověka. O původně praktikované rotaci nejvyšších kádrů už nemůže být ani řeč. Letos potvrdili delegáti van der Bellena v čele strany už popáté. Pro zjištění, že rakouští Zelení se…