Před 10 lety

„Vypadá to jako bomba: ministr financí Ivan Kočárník přiznal, že státní rozpočet by na konci roku mohl skončit schodkem kolem devíti miliard korun,“ začíná hlavní komentář prvního zářijového čísla Respektu před dekádou let. Z dnešního pohledu přivyklého schodkům přesahujících stovku miliard to vypadá úsměvně. Vyplatí se však číst dál. „Vzápětí po Kočárníkově prohlášení se kabinet dohodl na vyhlášení úsporných opatření. Ale podíváme-li se na věc s odstupem, zjistíme, že situace není nijak katastrofální. Částka, o kterou jde, totiž činí necelé 1 procento HDP. (…) Takže spíš jde o to, že Kočárník se jako vcelku prozíravý politik a správce státní kasy začal včas tvářit dramaticky. Ví, že bude brzy muset čelit úpěnlivým prosbám a nejrůznějšímu lobbismu. Správně proto zvolil preventivní sebeobranu.“

Dnes už víme, že prozření z této „prozíravé a správné“ správy státní kasy přišlo poměrně brzy po oslavném komentáři: už za půl roku se „český ekonomický tygr“ začal hroutit v křečích způsobených nechutí Klausovy vlády pouštět se do dalších zásadních reforem a dědictví po bankovním socialismu. Mezi jiným v té době padajících model vyšlo najevo, že Kočárníkova vzorná vyrovnanost veřejných financí stála bohužel na řadě sporných triků. Například peníze, které platili lidé na důchody, nešly na zvláštní „penzijní“ účet, ale do státního rozpočtu…