Dnes vaří ODS

ODS představila svoji vládu. Zřejmě jde o hodně dočasný kabinet, berme jej tedy spíš jen jako sondu do nitra strany, jež stála osm let v druhé řadě a moc toho o ní tedy nevíme. Topolánkův tým je zpola odrazem 90. let, Klausovy druhé party, která v roce 1998 prohrála volby a pak Zemanovi kryla záda (Nečas, Langer, Tlustý, Říman). Posledních osm let kvůli tomu měli problém s věrohodností a na tom se nic nemění. Druhá část týmu (Pospíšil, Gandalovič, Vondra, koneckonců i Topolánek sám) reprezentuje novou tvář ODS, která se naopak od té mobilizačně prázdné, klausovské naštěstí hodně liší. Ovšem i ODS nám ukázala, jak snadno se v Česku stane ministrem člověk, o jehož úmyslech nikdo nic neví (Štěpánek, Kalaš). Nic proti nestraníkům, strany by s nimi měly ale spolupracovat dlouhodoběji, jako je tomu třeba v případě Alexandra Vondry.

Právě v tom spočívá nejdůležitější zpráva z Topolánkovy kuchyně. Sestavování vládního týmu jako by nemělo žádná pravidla. Nesporně fundované osoby ze stínové vlády léta reprezentující tvář ODS, jako Walter Bartoš v důležitém rezortu školství, jsou odsunuty stranou, jiní – jako Bedřich Moldan (životní prostředí) – se dozvídají o své výměně až od novinářů. Na důležité posty nastupují politicky slabí nestraníci, možná aby nekomplikovali život jiným ministrům a možná někomu ještě mocnějšímu. Dá se přece čekat, že Moldan by nebyl jedna ruka s těžaři uhlí ani členem spolku přátel Temelína.