Mimochodem

Letošní babí léto má být podle meteorologů nadprůměrně teplé a slunečné. Už dlouho mne žádná zpráva tolik nepotěšila. Za normálních poměrů by ani tahle nepůsobila nijak výjimečně – někdy je prostě hezky, jindy ošklivo, na světě to tak chodí po tisíciletí a vychází to zhruba půl na půl. Jenže valná většina zpráv, zejména co se politiky týče, vyznívá v poslední době natolik odpudivě, že se vyhlídka na trochu slušné počasí zdá přímo úžasná. Vždyť by mohlo být mnohem hůř. Představme si jen, že by měl Paroubek pod palcem i klima.

Čas přírodního dění naštěstí podléhá jiným pořádkům než čas společenských událostí. Lidstvo žije na mediální dálnici, kde novinka stíhá novinku po zdánlivě přímé dráze kamsi za obzor. Motorem je vize pokroku, jako brzda občas zafunguje obava z bouračky, cesta však vede stále kupředu. Ale už v příkopech u krajnic začíná jiný svět. Život se tam probouzí s jarem, uvadá s podzimem, ale ani v mrazech úplně nezanikne. Probíhá ve věčných kruzích. Co letos vykvetlo, to se dá s velkou pravděpodobností očekávat i napřesrok. Vegetace v příkopech rychle pohltí i mrtvolky ptáků, rozdrcených čelními skly ženoucích se vozů, a kdyby provoz na pár desítek let ustal, prorostla by i vozovkou. Napřímený čas nevydrží tolik, co ten cyklický.

Když už bojujeme za práva zvířat, nebylo by na škodu zauvažovat rovněž o právech počasí. Antropocentrická civilizace si je navykla znásilňovat.…