Říše, která nezanikla
Na Sovětský svaz jako největšího strašáka planety si dnes skoro nikdo nevzpomene. A přece uplyne pouhých 15 let od posledního pokusu o jeho resuscitaci, od moskevského puče, který přišel v době, kdy vrcholila gorbačovská perestojka.
Strach z Ruska? Na přetřes přichází skrze ceny ropy, skrze závislost Evropy na surovinách. Na Sovětský svaz jako největšího strašáka planety si dnes skoro nikdo nevzpomene. A přece uplyne pouhých 15 let od posledního pokusu o jeho resuscitaci, od moskevského puče, který přišel v době, kdy vrcholila gorbačovská perestojka, objevily se první neobratné koncepty ekonomických a společenských reforem, nevídaným způsobem vzrostla činnost dříve zakázaných občanských spolků. Pokus o puč se nezdařil. Nicméně v tehdejším návalu radosti nikoho nenapadlo, že dožívající sovětské impérium se transformuje v jiné, řekněme Putinovo.
Střelba a violoncello
Před šestou ráno 19. srpna 1991 mi do moskevské redakce Lidových novin volá můj kolega Michail Sokolov, pracující pro ruské vysílání Svobodné Evropy. Vzrušeně říká: „Bolševici zorganizovali Státní výbor pro výjimečný stav a chtějí udělat převrat. Gorbačova prý drží na jeho dače ve Forosu na Krymu v zajetí. Je jich šest. Vede je Janajev. Sejdeme se u Bílého domu.“
Dobíhám k budově ruského parlamentu na nábřeží řeky Moskvy (Nejvyšší sovět SSSR byl tehdy jinde – v Kremlu). Skoro nikdo tam není, poslanci mají prázdniny a většina novinářů ještě nic neví. Zahlédnu i několik západních diplomatů. Na schodech potkáváme Kozyreva, tehdejšího ministra zahraničí Ruské sovětské federativní republiky. Sokolov třímá v ruce text prohlášení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
