O Blairovi? Já? Nikdy

Byl novou krví, mladý, nedogmatický, obklopil se zajímavými poradci, měl odvahu kriticky mluvit o vlastní straně, stal se symbolem nové, pozemanovské ČSSD. Teď se ale naděje české politiky kamsi ztratila. Příběh mladého ministra financí Bohuslava Sobotky ukazuje, jak se v posledním roce mění celá sociální demokracie.

Červený trpaslík v Kocourkově

Pár dní poté, co se třicetiletý právník Bohuslav Sobotka posadil v létě 2002 do křesla ministra financí, zazvonil na stolech několika tuzemských ekonomů telefon. Nevěřili svým uším – na druhém konci drátu byl Pavel Mertlík jako pověřenec nového ministra a vesměs vytrvalým kritikům sociálnědemokratického hospodaření nabízel místo v poradním týmu nového správce státní kasy. „Nejdřív jsem nechtěl, ale pak mi Mertlík řekl, že to je možná poslední šance sáhnout si na transformaci. Že se pokusíme prosadit reformy veřejných financí, daní, zdravotnictví a důchodů a naším úkolem bude je tlačit doprava,“ říká ekonom Tomáš Sedláček, dnes analytik ČSOB. Výzvu přijali kromě něho a Mertlíka také šéf CERGE Jan Hanousek, jeho kolega Daniel Munich, ekonom České spořitelny Mojmír Hampl, tehdejší analytik Patria Finance Ondřej Schneider nebo Pavel Kohout z PPF. „Všichni jsme měli pocit, že mu to nemůže u ČSSD projít, protože se neobklopil odboráři, tou starou gardou,“ říká Daniel Munich. „On si tam místo toho vzal lidi,…