0:00
0:00
Kultura30. 7. 20064 minuty

Špicluj sám sebe

Tomu, aby byl život na internetu pro všechny poklidným rájem, brání celá řada problémů.

Astronaut

Tomu, aby byl život na internetu pro všechny poklidným rájem, brání celá řada problémů. Mnohé jsou notoricky známé: počítačové viry s potěšením po minutě vypínají počítač, nevyžádané e-maily nabízejí tuny léků, stěny univerzitních diplomů nebo kamiony levných originálních hodinek. K méně reflektovaným trablům patří například spyware, čili programy, které bez vědomí uživatele odesílají z jeho počítače informace o tom, jaké navštěvuje stránky. Internetový podnikatel a vizionář Seth Goldstein si vzal z problematické praxe nečekané poučení. „Každý mě sleduje,“ povzdechl si nad spywarem a dodal, že nejlepší odpovědí je pokus „špionit sám sebe“. Připravil tedy jednoduchý program, který komukoli umožňuje, aby „špicloval“ své vlastní kroky na internetu.
Ve světě, který nabízí mnohem víc vjemů, možností a zážitků, než dokážeme vstřebat, je velmi vzácným majetkem naše vlastní pozornost. A je zajímavé vědět, kde ztrácíme její největší podíl. Goldstein nám umožnil snadno zjišťovat, na kterých stránkách jsme ve vybraném sledovaném období strávili nejvíc času. A založil neziskovku AttentionTrust.org, která pracuje s filozofií, že jen sami uživatelé mají právo rozhodovat o tom, komu údaje zpřístupnit, co vše mu odhalit a co za to chtít. A už se pracuje i na komerčním webu Root.net, který by lidem umožňoval záznamy své pozornosti směňovat.
V dobrovolném špehování vlastních aktivit, pro které se vžilo slovo MyWare, vidí budoucnost i dva výzkumníci firmy Google. Ti vymysleli koncept, v němž mikrofony snímají zvuky v místnosti se zapnutou televizí. Počítač díky nim pozná, co v televizi běží, spojí diváky do krátkodobých komunit. Díváte-li se třeba na předvolební debatu, mohli byste o ní on-line debatovat s přáteli i neznámými diváky. Google by to samozřejmě nedělal z lásky k občanské společnosti – na monitoru by se vám totiž na oplátku zobrazovaly reklamy podle toho, nač se díváte a o čem diskutujete. Obavy ze zneužití služby (která narušuje základní soukromí a mohla by „vynést ven“ třeba důvěrné rozhovory, zachycené bokem při sledování televize) se tlumí tím, že analýzy probíhají rovnou na domácím počítači a ke Googlu putují jen údaje související s televizí.
MyWare, čili dobrovolný obchod s osobními údaji, dnes není jen hudbou budoucnosti. Jeden velmi úspěšný projekt už funguje. Web Last.fm spojuje díky sebešpionáži lidi s podobným hudebním vkusem. Uživatel si nainstaluje malý program a ten sleduje, jakou hudbu na počítači poslouchá. Data odesílá a zveřejňuje na webu Last.fm. Vaši přátelé tak vidí, jakou hudbu právě posloucháte, co jste poslouchali nejvíc za poslední týden a koho máte nejčastěji v přehrávači od momentu, kdy jste si program nainstalovali. Kromě toho vám systém doporučuje lidi s podobným vkusem a kapely, které by se vám měly podle všeho líbit. Kód programu, který umožňuje přenos dat, je volně přístupný, takže každý, kdo tomu rozumí, vidí, že Last.fm se stará opravdu jen o hudbu.
Na závěr můžeme zkusit jednoduchý experiment. Uživatelé Last.fm se mohou přihlásit do skupin, které mají svá diskusní fóra a jednoduché rádio. Třeba na stránce http://last.fm/user/respekt naleznete, co poslouchá redakce Respektu, na adrese http://last.fm/group/respekt se můžete přihlásit do skupiny čtenářů Respektu.
Last.fm poté vytvoří žebříčky, co čtenáři Respektu poslouchají, a poskládá nám z této hudby společné „rádio“. Pokud budou podobné pokusy fungovat, budeme nacházet novou hudbu a dozvíme se něco o svém okolí. Pokud ne, aspoň si vyzkoušíme, co lze provádět s údaji, se kterými si doposud hráli jen internetoví špioni.

Autor je šéfredaktorem serveru Mediář.cz.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články