Připomeňme si

Jedním z bodů v programu prezidenta Klause při jeho nedávné státní návštěvě Rumunska byl další osud Františka Příplaty. Hostitele zajímalo, zda muž odsouzený rumunským soudem na osm let žaláře za plánování úkladné vraždy místního odboráře ještě někdy v životě potká spravedlnost. Je to totiž právě rok, co podnikatel Příplata uprchl před trestem z Rumunska zpět do vlasti a prohlásil se za oběť „zmanipulovaného soudu“. Od té doby česká justice zkoumá, zda je to pravda či ne. A s tím, jak se rozhodnutí vleče, nabývá na naléhavosti hádanka: pomáháme uniknout nespravedlivě obviněnému a zázračně zachráněnému muži, nebo tady běhá po svobodě podvodník a organizátor vraždy, který zdejší úřady nezajímá jen proto, že ubližoval „cizím“?

František Příplata byl svého času v Rumunsku pravou rukou smutně proslulého českého podnikatele Zdeňka Zemka, který tady i tam privatizoval železárny. A stejně jako v Česku, kde po jeho podnikatelských aktivitách zůstalo dodnes přes čtyři miliardy nesplacených dluhů, i jeho podniky v Rumunsku mířily k bankrotu. Tamní odboráři proti Zemkovu hospodaření protestovali a jejich předák Viktor Sahleanu byl v roce 2000 ubodán dvěma členy ochranky, kterou najali čeští podnikatelé. Příplata byl poté obviněn z nabádání k vraždě a posléze odsouzen na osm let vězení. Odvolal se a nejvyšší soud v Rumunsku jeho trest potvrdil. Ze zdravotních důvodů byl vyšetřován v domácím vězení – nemohl opustit město Oradea. V létě minulého roku to ale udělal a uprchl do Česka. Když Praha odmítla podnikatele vydat, požádala rumunská strana, aby české soudy uznaly jejich rozsudek a potrestaly Příplatu na svém území. Podnikatel sám tvrdí, že při soudním přelíčení mu nebylo umožněno se bránit, celý proces prohlašuje za vykonstruovaný a vydává se za psance na útěku. Jaký je to pocit, žít s nálepkou spolupachatele vraždy? „Táhnu to za sebou jako kouli a přitom jsem nic neudělal. Je to katastrofa,“ říká obchodník s nábytkem Příplata, kterého telefonátem nacházíme v libereckém akvaparku, kde tráví parné odpoledne s blízkými. Onou koulí má na mysli, že nemůže opustit Česko: za hranicemi na něj totiž čeká mezinárodní zatykač.

Kauzu Příplata má dnes na stole soudce brněnského krajského soudu Jaromír Papírník, který má rozhodnout o tom, jestli Česko rumunský rozsudek potvrdí. Jak takové rozhodování vypadá? Ne příliš srozumitelně. Jediné, co má soudce Papírník k dispozici, je překlad zhruba tří set vybraných stran spisu (rozsudky, odvolání, žaloby atd), z nichž je rozpoznání „regulérnosti“ či „neregulérnosti“ procesu těžko představitelné. Soudce Papírník má ale možnost vyžádat si z Rumunska i zbytek spisu. Udělá to? „Ještě nevím,“ říká soudce. „Ale možná spíš počkám na verdikt evropského soudu, který bude řešit, jestli byl proces regulérní.“ Pan Příplata totiž svou stížnost na špatný proces poslal i soudu pro lidská práva ve Štrasburku. „Pokud tam prohlásí Příplatův soud za neregulérní, měla by česká justice navrhnout nové otevření případu,“ říká Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva. Totéž řešení – nový proces – ovšem může navrhnout i Bukurešť. Když se soudce Papírník nakonec rozhodne rozsudek nepřijmout, má Rumunsko možnost požádat o nové otevření případu a předat jej celý českým soudům. „Když se to stane, jsme povinni jim vyhovět. Podobný případ ale nepamatuji,“ říká již citovaný Balaš z Ústavu pro stát a právo. Znamenalo by to celý proces uskutečnit znovu a chtít po svědcích, aby jeli přes troje hranice patnáct set kilometrů vypovídat o věcech, které se staly před šesti lety. „O tom dopředu nemá cenu spekulovat,“ říká rumunský charge d’affaires Dan Balanescu na otázku, jestli v případě neuznání požádají o nové otevření případu. „Pan Příplata byl v Rumunsku pravomocně odsouzen nejvyšším soudem a bylo mu vyhověno kvůli zdravotnímu stavu opustit vězení, což zneužil. Teď se snaží jakkoli uniknout trestu. Rumunští občané ale podle průzkumů veřejného mínění doufají, že se mu to nakonec nepodaří.“